Den: 2. 2. 2012

Na roku Myslíkovy a Spálené ulice v Praze 2 Nové Město je dům čp.171/31 a na něm pamětní deska s textem: „Dům někdy rodiny Myslíků z Hyršova. Adam M. z H. na Radici a Košířích náležel od r. 1553 k stavu českého rytířstva. +1851. Nákladem Voj.Veselého L.P.1864“. Všechno je ale jinak, neboť jak se zjistilo, pojmenování ulice vzniklo omylem, neboť tento dům nepatřil Adamu Myslíkovi, jak uvádí pamětní deska, ale Eliáši Myslichovi z Vilimštejna, který  byl v 17. století komorníkem při zemských deskách.

---

---

Občas se stává, že se vloudí chybička i v nové době. Na bustě Františka Křižíka v Nitranské ulici 1/2226 v Praze 3 Vinohrady, kde v textu „1850-1941 Ing.Dr h.c. František Křižík“ je nesprávné datum Křižíkova narození. Napravuje to malá modrá destičce pod bustou, která upozorňuje, že: „Chybné datum narození r.1850-1941 na bustě pochází již z doby vytvoření díla autorem P.Březinou. Správné datum 1847-1941″.

---

---

Na spisovatele Jaroslava Foglara, přezdívaného Jestřáb, redaktora dětských časopisů, autora knih pro mládež a dlouholetého vedoucího skautského oddílu Pražská Dvojka, budou vzpomínat především starší a ještě starší pamětníci a čtenáři jeho knih Hoši od Bobří řeky, Přístav volá, Chata v jezerní kotlině, Záhada hlavolamu aj. a také jeho příběhů o chlapeckém klubu Rychlé šípy včasopisu Mladý Hlasatel. Ti nejbližší z nich mu věnovali i neobvyklou pamětní desku –  umístění pamětního textu na skleněné výplni na vstupních dveřích jeho rodného domě v Benátské ulici čp 1712/3 Praha 2 Nové Město.

Jaroslav Foglar má v Praze ještě jednu desku – obvyklou textovou se skautským znakem. Je na domě č.16 v Korunní ulici v Praze Vinohradech, kde prožil největší část svého života. Byla odhalena 6.července 2009 v den 102.výročí jeho narození.

---

---

---

Další odkazy

• Článek na Wikipedii
• Jaroslav Foglar – Nadace

Možná si cestou do Podolí všimnete na kamenné zdi u Vyšehradského tunelu ozdobného, ale prázdného rámu. Bývala v něm zasazena bronzová pamětní deska českého geologa, pedagoga, publicisty a politika Jana Krejčího. Byl první, kdo své vědecké články a knihy  vydával v českém jazyce, takže je právem považován za otce české geologie a přední české přírodovědce 19. století. V roce 1860 vydal první ucelenou učebnici geologie. Zemřel 1.srpna 1887 a deset let po jeho smrti byla do Vyšehradské skály zasazena pamětní bronzová deska. Vzala však za své při stavbě silničního tunelu v letech 1902 – 1904. Později byla zhotovena mnohem reprezentativnější bronzová deska, která však byla po roce 1989 neznámými vandaly ukradena. Nová, již třetí upravená deska, byla zasazena do vyšehradských hradeb.

---

---

Další odkazy

• Článek na Wikipedii
• Pražský pantheon