Všechno je jinak

Na roku Myslíkovy a Spálené ulice v Praze 2 Nové Město je dům čp.171/31 a na něm pamětní deska s textem: „Dům někdy rodiny Myslíků z Hyršova. Adam M. z H. na Radici a Košířích náležel od r. 1553 k stavu českého rytířstva. +1851. Nákladem Voj.Veselého L.P.1864“. Všechno je ale jinak, neboť jak se zjistilo, pojmenování ulice vzniklo omylem, neboť tento dům nepatřil Adamu Myslíkovi, jak uvádí pamětní deska, ale Eliáši Myslichovi z Vilimštejna, který  byl v 17. století komorníkem při zemských deskách.


Umístění na mapě :


Občas se stává, že se vloudí chybička i v nové době. Na bustě Františka Křižíka v Nitranské ulici 1/2226 v Praze 3 Vinohrady, kde v textu „1850-1941 Ing.Dr h.c. František Křižík“ je nesprávné datum Křižíkova narození. Napravuje to malá modrá destičce pod bustou, která upozorňuje, že: „Chybné datum narození r.1850-1941 na bustě pochází již z doby vytvoření díla autorem P.Březinou. Správné datum 1847-1941″.


Umístění na mapě :


Vzpomínka na Jestřába

Na spisovatele Jaroslava Foglara, přezdívaného Jestřáb, redaktora dětských časopisů, autora knih pro mládež a dlouholetého vedoucího skautského oddílu Pražská Dvojka, budou vzpomínat především starší a ještě starší pamětníci a čtenáři jeho knih Hoši od Bobří řeky, Přístav volá, Chata v jezerní kotlině, Záhada hlavolamu aj. a také jeho příběhů o chlapeckém klubu Rychlé šípy včasopisu Mladý Hlasatel. Ti nejbližší z nich mu věnovali i neobvyklou pamětní desku –  umístění pamětního textu na skleněné výplni na vstupních dveřích jeho rodného domě v Benátské ulici čp 1712/3 Praha 2 Nové Město.

Jaroslav Foglar má v Praze ještě jednu desku – obvyklou textovou se skautským znakem. Je na domě č.16 v Korunní ulici v Praze Vinohradech, kde prožil největší část svého života. Byla odhalena 6.července 2009 v den 102.výročí jeho narození.


Umístění na mapě :

Benátská ul.


Umístění na mapě :

Korunní ul.


Další odkazy:

Prázdný rám

Možná si cestou do Podolí všimnete na kamenné zdi u Vyšehradského tunelu ozdobného, ale prázdného rámu. Bývala v něm zasazena bronzová pamětní deska českého geologa, pedagoga, publicisty a politika Jana Krejčího. Byl první, kdo své vědecké články a knihy  vydával v českém jazyce, takže je právem považován za otce české geologie a přední české přírodovědce 19. století. V roce 1860 vydal první ucelenou učebnici geologie. Zemřel 1.srpna 1887 a deset let po jeho smrti byla do Vyšehradské skály zasazena pamětní bronzová deska. Vzala však za své při stavbě silničního tunelu v letech 1902 – 1904. Později byla zhotovena mnohem reprezentativnější bronzová deska, která však byla po roce 1989 neznámými vandaly ukradena. Nová, již třetí upravená deska, byla zasazena do vyšehradských hradeb.

Vyšehradský tunel

Umístění na mapě :


Další odkazy: