Klub recesistů

Možná nevíte, že v Praze existoval ve 30.letech Klub pražských recesistů. Vznikl postupně z hnutí recesistů a měl pevné stanovy a čtyři hodnostní třídy členství, zvanými pagoda. V roce 1937 vydali román Cesta do Bodele  pod jménem autora Pankrác Perla. Kult Pankráce Perly pak v klubu pokračoval v Tusarově ulici č.29, kde členové klubu umístili pamětní desku s textem: „V tomto domě nežil ani nezemřel Pankrác Perla, zakladatel Recesse. Stále sněží!“. Pamětní deska už tam dávno není, ale dům, na kterém byla umístěna, stále v Tusarově ulici č.29 stojí.

Ještě předtím, v červnu 1936 vyšel první Almanach Recesse, který formuloval východiska a cíle recesistů: „Všechno je fór. Sranda musí bejt, poněvadž nic jiného nelze vážně dělat. Bařtipáni i jeremiášové se na nás smějí ze všech koutů, bakuřové vládnou světem. Musíme vytáhnout starou a osvědčenou zbraň proti nim – srandu.“ Za protektorátu recesisté zareagovali na výzvu ministra Emanuela Moravce k iniciativní pomoci Říši a v dopise podepsaném Spolek přátel Říše KOLABORA navrhovali úsporná opatření jako zrušení pobočných ptačích budek nebo redukci počtu fotbalistů v jednom mužstvu na sedm. Druhý Almanach Recesse v roce 1940 cenzura zabavila a vyšel až po válce. 


Umístění na mapě :


Další odkazy:

Pomník elektrického výboje

V zeleném pásu ulice Nikoly Tesly ve stejnojmenném parku v Praze 6 Dejvicích je kamenný hranol a na něm deska s textem: „Nikola Tesla, vědec a vynálezce, se narodil dne 10.července 1856 v rodině srbského duchovního ve vesničce Smiljani na území dnešního Chorvatska. V letech 1879-1880 studoval v Praze a v roce 1936 obdržel čestný doktorát na Českém vysokém učení technickém. Svými výzkumy a objevy v oblasti elektrotechniky se zasloužil o pokrok ve vědě s významem pro celé lidstvo. U příležitosti 150. výročí narození Nikoly Tesly umístilo Velvyslanectví Republiky Chorvatsko a Velvyslanectví republiky Srbska v České republice ve spolupráci s hlavním městem Praha a Městskou částí Praha 6 tuto desku v ulici, která nese jméno Nikoly Tesly. Desku slavnostně odhalil dne 18.II.2006 prezident Republiky Chorvatsko pan Stjepan Mesić u příležitosti své státní návštěvy České republiky na pozvání pana prezidenta Václava Klause“.

V roce 2014 byl na tomto místě odhalen pomník tohoto vynálezce srbského původu a chorvatského občanství. Motivem pomníku je stylizovaný elektrický výboj jako hybná síla a základní kámen Teslových vynálezů a jako nástroj jeho proslulých prezentací, kdy mu byly tehdejší společností přisuzovány až nadpřirozené schopnosti. Autory pomníku jsou akademický sochař Stefan Milko a ing.arch. Jiří Trojan.


Umístění na mapě :


Další odkazy:

Sestry Klenkovy

Na vnější straně zdi Olšanského hřbitova nedaleko kostela sv. Rocha Olšanské náměstí Praha 3 Žižkov je kamenná deska s těžko čitelným textem: „Zde dvě sestry spolu spíme, Klenkovy jsme zrozeny, že nás anděl vzbudí, víme, neb jsme v Kristu zrozeny“ Další dvě části desky jsou téměř nečitelné: „Zde v Pánu  odpočívá panna Antonia Klenková jež odebrala se na věčnost 6.tého marze 1806“ Druhou část desky se mi už nepodařilo přečíst: „Také zde v Pánu odpočívá … … “

Náhrobek údajných sester Klenkových je za hřbitovní zdí přibližně v místě desky. Podle dnes již městské legendy přejel údajným Klenkovým sestrám nohy zemědělský vůz a na následky zranění obě jako malé děti zemřely. S oběma ženami (sestrami Klenkovými) s náhrobní desky na zdi však nemají tyto dvé malé nešťastnice nic společného.


Umístění na mapě :


Další odkazy:

Vysočanský poledník

Vyjdete li ze stanice metra Českomoravská a místo do Drahobejlovy ulice sestoupíte několika schody vpravo, dostanete se na malé prostranství před budovou Finančního úřadu pro Prahu 3 a 9. Neměli byste tam přehlédnout záhon zelených keřů a na jednom z nich, na betonovém obrubníku, zajímavou pamětní desku. Na malé černé destičce, která pomalu zarůstá keři, najdete nápis: „VYSOČANSKÝ POLEDNÍK VÝCHODNÍ DÉLKY E 32°09’49.346“ a SEVERNÍ ŠÍŘKY N 50°06’25.754“ OSAZENO 13.X.97 U PŘÍLEŽITOSTI VÝROČÍ 95 LET POVÝŠENÍ VYSOČAN NA MĚSTO MČ PRAHA 9 ZHOTOVILO SOU UMĚLECKOŘEMESLNÉ, PODKOVÁŘSKÁ 4“ a pod ní, na postranním betonovém obrubníku, pak je kovová deska planety Země.

V roce 1997 se pražská městská část Vysočany chystala oslavit 95.výročí povýšení obce na město a vysočanští radní přemýšleli, jakým velkolepým a důstojným činem tento akt připomenout. Zvítězil návrh radního, který upozornil na starou knihu, ve které se psalo, že ve Vysočanech měli svého času pro potřeby měření času vyznačený poledník. Stačilo tedy jen opsat z knihy vše potřebné a nechat levně zhotovit pamětní desku. Stalo se a poledník byl v den výročí slavnostně odhalen. Jenomže kniha, z které radní údaje čerpali, byla z doby, kdy byl za nultý poledník považován poledník procházející nejmenším kanárským ostrovem El Hierro. Ten se však v době odhalení desky už více než 80 let jako nultý nepoužíval.a za nultý poledník byl tehdy již označen poledník v anglickém Greenwiche. Na pamětní desce jsou tedy souřadnice, které místo do Vysočan odkazují kamsi na východní Ukrajinu. Bez zajímavosti není ani to, že Vysočanský poledník leží na katastru Libně.


Umístění na mapě :


Televizní věž

Téměř z každého místa v Praze i blízkého okolí je možné vidět žižkovskou televizní věž. Byla postavena v letech 1985 až 1992 Inženýrskými a průmyslovými stavbami Ostrava podle návrhu architekta Václava Aulického a statiků Jiřího Kozáka a Aleseje Béma. Pražané nebyli zpočátku naklonění výstavbě věže na tomto místě. A přestože byla podle serveru VirtualTourist.com vyhodnocena jako druhá nejošklivější stavba světa, časem se s ní smířili a jako nejvyšší stavba v městě (216 m) se stala  jednou z pražských dominant a neoddělitelnou součástí Prahy. Na úpatí věže se snad nedá přehlédnout kamenný kvádr s nápisem: „Televizní vysílač Praha město 1991 Základní kámen 1985“  

Rozhodnete li se vyjet výtahem nahoru, naskytnou se vám při dobrém počasí krásné výhledy.

18.7.2013

Umístění na mapě :


Další odkazy: