Brankář v naší ulici

Jestli chcete alespoň vzdáleně pocítit co je to adrenalinový zážitek nasedněte Na Knížecí v Praze na Smíchově do městského autobusu 231. Zpočátku k první stanici pojedete po rovině. Ale  zakrátko autobus náhle zahne napravo na silnici vedoucí prudce nahoru a už to začíná – hned zatáčka doprava, hned doleva, ale vždycky prudce do kopce. Na nejvyším místě vysoko nad Smíchovem zastavíte ve stanici Dívčí Hrady s krásným výhledem na Prahu. A pak jízda pokračuje – hned zatáčka napravo, hned nalevo a vždy prudce z kopce dolů. Poslední kousek cesty se jmenuje ulice Franty Kocourka a vystoupíte li tam, najdete dům čp.2216/17 a na přilehlé stěně garáže zajímavou žlutou smaltovanou pamětní desku s textem:„V tomto domě žil a tvořil v II.polovině 20.století Karel Slavata výtvarník života, hokejový kouzelník a představitel jedné z titulních rolí ve filmu „Brankář bydlí v naší ulici“. V Praze L.P. MMIV Zhotoveno nákladem manželů Totuškových“.

Foto Václav Bártík, 20.2.2012
Foto Václav Bártík, 20.2.2012

Pamětníci si možná na ten film ještě vzpomenou. Měl premiéru v roce 1957 a byl to výchovný film pro mládež, která hledala cestu jak spojit příjemné z užitečným, tedy hokejový sport s prospěchem ve škole


V srpnu 2019 deska na garáži již nebyla, jak dokládá fotografie ze servru www.mapy.cz


Umístění na mapě


Další odkazy:

Zdroj obrázku : www.filmovyprehled.cz

Bezejmenný medailon

Na Hradčanech malý kousek pod Pohořelcem na pokraji Úvozu je budova švédského velvyslanectví čp.156/13. Pod ní odbočuje cesta na Petřín. Podíváte li se po několika krocích doprava za železnou branku nemůžete si nevšimnout na vedlejší budově areálu velkého medailonu s reliéfem mužské hlavy. Ani na medailonu, ani nikde kolem není jediné slovo, které by prozradilo, komu ta hlava patří. Prý je to hlava původního majitele této rozsáhlé stavby. Zatím se mi nepodařilo něco o něm zjistit. Ale i tak snad za podívání stojí.


Umístění na mapě :


Lepší malé něco než velké nic

Několikrát jsem prošel Černou ulicí v Praze 1 Nové Město kolem jedné z pamětních desek Elišky Krásnohorské, až jsem si všiml na zdi u vstupních dveří do domu čp.1704/11 malé zasklené destičky na dřevěném podkladu zarámované dřevěným rámečkem. Byl na ní na bílém papíru napsán text: „Zde žil spisovatel a historik Jan Dolenský, ředitel měšťanské školy, který založil učňovské besídky. V besídkách trávili své volné chvíle pražští učňové, kteří přicházeli do učení z venkova. Pro tyto chudé a opuštěné učně byly besídky jedinou možností k zábavě a provozování tělovýchovy. Jan Dolenský byl nezištný a obětavý člověk, jehož jedinou odměnou bylo vědomí, že pomáhá chudé dělnické mládeži“. Taková prostá a nenápadná destička svědčí nejen o úctě, kterou mu patrně chtěli prokázat jeho blízcí přátelé a známí či obyvatelé domu, ale především o dobrém srdci a dobré vůli jednoho dobrého člověka.

Všechno je jinak

Na roku Myslíkovy a Spálené ulice v Praze 2 Nové Město je dům čp.171/31 a na něm pamětní deska s textem: „Dům někdy rodiny Myslíků z Hyršova. Adam M. z H. na Radici a Košířích náležel od r. 1553 k stavu českého rytířstva. +1851. Nákladem Voj.Veselého L.P.1864“. Všechno je ale jinak, neboť jak se zjistilo, pojmenování ulice vzniklo omylem, neboť tento dům nepatřil Adamu Myslíkovi, jak uvádí pamětní deska, ale Eliáši Myslichovi z Vilimštejna, který  byl v 17. století komorníkem při zemských deskách.


Umístění na mapě :


Občas se stává, že se vloudí chybička i v nové době. Na bustě Františka Křižíka v Nitranské ulici 1/2226 v Praze 3 Vinohrady, kde v textu „1850-1941 Ing.Dr h.c. František Křižík“ je nesprávné datum Křižíkova narození. Napravuje to malá modrá destičce pod bustou, která upozorňuje, že: „Chybné datum narození r.1850-1941 na bustě pochází již z doby vytvoření díla autorem P.Březinou. Správné datum 1847-1941″.


Umístění na mapě :


Vzpomínka na Jestřába

Na spisovatele Jaroslava Foglara, přezdívaného Jestřáb, redaktora dětských časopisů, autora knih pro mládež a dlouholetého vedoucího skautského oddílu Pražská Dvojka, budou vzpomínat především starší a ještě starší pamětníci a čtenáři jeho knih Hoši od Bobří řeky, Přístav volá, Chata v jezerní kotlině, Záhada hlavolamu aj. a také jeho příběhů o chlapeckém klubu Rychlé šípy včasopisu Mladý Hlasatel. Ti nejbližší z nich mu věnovali i neobvyklou pamětní desku –  umístění pamětního textu na skleněné výplni na vstupních dveřích jeho rodného domě v Benátské ulici čp 1712/3 Praha 2 Nové Město.

Jaroslav Foglar má v Praze ještě jednu desku – obvyklou textovou se skautským znakem. Je na domě č.16 v Korunní ulici v Praze Vinohradech, kde prožil největší část svého života. Byla odhalena 6.července 2009 v den 102.výročí jeho narození.


Umístění na mapě :

Benátská ul.


Umístění na mapě :

Korunní ul.


Další odkazy: