Na domě čp. 425/4 v ulici Farského, Praha 7 – Holešovice je vedlu vchodu do domu na stěně umístěna malá kamenná pamětní deska s nápisem v českém a také německém jazyce :
Zde žila Marianne Golz-Goldlust „Spravedlivá mei národy“ *23.1.1895 Wien Hernals + 8.10.1943 Praha- Pankrác
Foto – září 2020
Foto září 2020
Desku se rozhodlo umístit Společenství vlastníků domu, ve kterém Marianne Golz-Goldlust bydlela, k jejímu 125. výročí narození.
Na stěně bývalé uhříněveské synagogy jsou tři pamětní desky – dvě v českém a jedna v anglickém jazyce. Na horní z nich je text:
„Vrať nás, věčný, k sobě a my se vrátíme. Obnov naše dny jako za starodávna. Pláč Jeremiášův, S-21.“
Na hlavní z nich je text o historii synagogy:
“Na paměť židovské obce v Uhříněvsi. Nejstarší písemné záznamy o židovské obci v Uhříněvsi pocházejí z roku 1620. Hřbitov byl založen na počátku 18.století. Tato synagoga byla postavena v roce 1848 a bohoslužby se zde konaly do nacistické okupace. Nacisté měli na seznamu 46 Židů z Uhříněvsi a 341 z okolních obcí. Transporty z Uhříněvsi do ghetta Terezín začaly na počátku roku 1942. Z Terezína byli převáženi do Osvětimi, Treblinky a jiných táborů smrti. Z původních 687 přežili jen 42. Největší transport Židů z Uhříněvsi a okolí proběhl na svátek Roš Hašana 12.září 1942, kdy bylo do Terezína převezeno 212 Židů, z toho 36 uhříněvských. Po válce připadla synagoga městu a roku 1995 byla vydána Židovské obci v Praze. Bohoslužby se v ní již nekonají. Svitek tóry z původní synagogy trvale zapůjčil THE MEMORIAL SCROLL TRUST v Londýně synagóze FINCHLEV REFORM. Tuto pamětní desku daly zhotovit FINCHLEV REFORM SYNAGOGUE v Londýněa Praha –Uhříněves roku 2000.“
Třetí z nich je obdobná v anglickém jazyce.
Zdroj fotografie Wikipedie
Zdroj fotografie Mapy.cz- autor Petra Šmídovvá. Stav v roce 2020.
Na domě vedle průchodu do druhého nádvoří kláštera k Památníku národního písemnictví je pamětní deska s textem:
„Premonstrátský klášter založený na Strahově olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a českým králem Vladislavem v roce 1140. Románský areál kláštera s kostelem P.Marie vybudovaný v letech 1143-1182, po požáru v roce 1258 zčásti goticky přestavěn. Po roce 1600 postaven při hlavní bráně votivní kostel sv.Rocha /dnes výstavní síň Musaion/ a klášterní kostel renesančně upraven J.B.Bussim. V roce 1627 sem přeneseny z Magdeburku ostatky zakladatele řádu sv.Norberta. Koncem 17.stol. počátek barokizace kláštera. V roce 1671 postaven J.D.Orsim teologický sál knihovny a podle plánu J.B.Matheyho letní refektář. Počátkem 18.stol. vybudován provizoriát /vstupní křídlo/ a nové průčelí kostela. Reprezentační sály a knihovna vyzdobeny freskami S.Noseckého, kostel freskami J.V.Neunhertze a obrazy M.Willmanna, F.X.Palka a I.Raaba. V letech 1783-1794 postavena podle plánu J.A.Kolbeho I.Palliardim nová budova knihovny s filozofickým sálem. Na jeho stropě freska A.F.Maulbertsche Dějiny lidstva“.