Autor: Václav Bártík

První barikáda

Boje na pražských barikádách v roce 1945 jsou v moderních českých dějinách zcela největším bojovým vystoupením Čechů za svobodu a národní nezávislost na jejich vlastním území.  V noci z 5. na 6. května vyrostlo v Praze na dva tisíce barikád. Malá pamětní deska na domě čp.1387 v Budějovické ulici 7 nám sděluje citátem z knihy spisovatelky Marie Pujmanové, kde byla postavena první z nich. „… víte, kde vznikla v Praze první barikáda, ještě než letěla výzva rozhlasem? V sobotu dopoledne na Pankráci, před janečkárnou … Marie Pujmanová / Život proti smrti“  Pod deskou s tímto citátem je větší pamětní deska připomínající oběti padlé na tomto místě.

Proč „Janečkárna“? Na tomto místě se rozkládala bývalá zbrojovka podnikatele Františka Janečka, která koncem 20.let minulého století začala vyrábět místo zbraní motocykly včetně po válce legendárního péráka-Jawu 250.

Umístění na mapě

Pamětní nápis

Vydáte li se na procházku z Malé Strany na Staré Město přes Karlův most, neměli byste z pravé strany mostu přehlédout nápis na bílé stěně jednoho z domů u Karlových lázní. Staročeštinou je na něm napsáno: „Poutníče, postůj na místě, kde zuřivost Švédů za války třicetileté ustáti musela. Čti to na památku všech Čechů, přede všemi ale na památku Měšťanů staroměstských a Študentů, kteří LETA PÁNĚ 1648 na mostě u kříže zbraní v ruce a hustou střelbou z rozstřílené již Věže mostecké a Vodárny útoky Švédů hrdinsky odrazili“.

Snad tento nápis nahradí malou pamětní desku kdesi v ústraní a připomene tuto událost na místě, kde se stala.

Umístění na mapě

PETŘÍNSKÁ ROZHLEDNA – Na temeni kopce Petřín Petřínské sady Praha 1 Malá Strana

Na temeni kopce Petřín Petřínské sady Praha 1 Malá Strana byla pro Zemskou jubilejní výstavu 1891 vystavěna z podnětu Klubu českých turistů volná a pětkrát menší kopie pařížské Eiffelovy věže. Stavba byla zahájena 16.března 1891 a ukončena 20.srpna téhož roku. Po obou stranách vedle vstupních dveří do haly petřínské rozhledny jsou pamětní desky s textem.

Text levé desky:

„Základní údaje o rozhledně na Petříně-Výška I. patra nad podlahou 20’00 m .n.m.-výška II.patra 60’00 m.n.m.–výšková kóta podlahy 324’160 m n.m.-výšková kóta II.patra 384’160 m n.m.-výšková kóta hladiny Vltavy 184,874-rozdíl obou výškových kót 199,286-počet schodů 299-váha železné konstrukce 75.000 kg-šířka základů 300 m²-hloubka základů 11 m²-přípustné zatížení-360 kg na m²-stavba byla schválena magistrátem hl.m.Prahy výnosem ze dne 20.V.1891 č.j. 57384-Obě patra jsou přístupna dvěma od sebe oddělenými schodišti, z nichž jedno slouží pro výstup a druhé pro sestup. Výstup po schodech trvá 4 min.

Text pravé desky:

„Roku 1891 při pořádání Zemské jubilejní výstavy v Praze byla postavena tato rozhledna nákladem a péčí  Družstva rozhledny na Petříně zaps.spol. s r.o. a z pobídky KČT s přispěním hlav.m.Prahy dle návrhů inženýrů Frant.Prášila a Julia Součka Konstrukci zhotovila Mostárna pražská při Českomoravské strojírně v Praze“.

21.5.2013

KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE – Na Strahovském nádvoří 132/1 Praha 1 Hradčany

Na čelní stěně kostela na Strahovském nádvoří 132/1 Praha 1-Hradčany byla pamětní deska s textem:

„Opatský kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěn jako trojlodní basilika s příčnou lodí po pol.12.stol. opraven po požáru v r.1258 a ještě po r.1420. Na přestavbě v l.1600-1605 měl účast Giovanni Battista Bussi. V r.1630 prostor prodloužen a vytvořeno nové průčelí, zanedlouho opět upravované. Po poškození stavby francouzským dělostřeleckým bombar-dováním byla v l.1743-1752 provedena rekonstrukce podle návrhu Anselma Luraga. Nástěnné a nástropní malby vytvořili Jiří Vilém Neunherz, Siard Nosecký, Ignác Raab, Josef Kramolín, oltářní obrazy Michael Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška, František Xaver Palko, sochařskou výzdobu Jan Antonín Quittainer a Ignác František Platzer. V kapli sv.Voršily je hrob sv.Norberta. V r.1787 zde hrál na varhany Wolfgang Amadeus Mozart. V l.1980-1988 byl kostel rekonstruován“.

Při poslední návštěvě Strahovského kláštera 17.5.2013 jsem zjistil, že deska zmizela a zůstal jenom obrys na stěně.

Tajemná busta

Rozhodnete li se někdy navštívit Betlémskou kapli jistě si všimnete, že naproti postranních vstupních dveří do kaple je ve výklenku zdi busta bezvousého a holohlavého muže bez jména. Když mně po prohlídce kaple průvodkyně dovypravovala její podrobnou historii, nedalo mi to a zeptal jsem se, kdože to je zpodobněn na té venkovní bustě. Trochu tajemně se usmála a řekla, že to má být Mistr Jan Hus a busta že je dílem nejmenovaného studenta výtvarné školy.

Trochu mne to překvapilo, protože jsem se nikdy a nikde s takovou podobou Jana Husa nesetkal. Pak jsem se ale v knize „Co v průvodcích o Praze nebývá“ autorky Stanislavy Jarolímkové dočetl, že „Jan Hus byl zřejmě menší zavalité postavy a nenosil vousy – to je jediné, co lze na základě písemných informací říci o jeho vzhledu. Nejvíce prý odpovídají pravdě obrázky otištěné v různých exemplářích německé kroniky Oldřicha z Richenthalu, které byly nakresleny podle předlohy vyhotovené pravděpodobně očitým svědkem Husova soudu a upálení“. Autorka uvádí i některé další indicie pro podobnou podobu M.Jana Husa. Asi se tedy budeme muset rozloučit s představou štíhlého vysokého ztepilého muže s dlouhým vousem, jak ho zpodobnili různí naši umělci v 19.století :

Václav Brožík – zdroj obrázku Wikipedie
Ladislav Šaloun – zdroj obrázku Wikipedie

Umístění na mapě

Další odkazy