Autor: Václav Bártík

Na domě čp. 240 Husova ulice 5 Praha 1 Staré Město je pamětní deska s textem:

„Česká stavovská inženýrská škola založená českým reskriptem císaře Josefa I. z 18.I.1707 na českou žádost, kterou 30.I.1705 podal dvoru inženýr Christian Josef Willenberg byla umístěna v této budově od r.1786, r.1803 byla přeměněna na Královské stavovské technické učiliště. Hlavní zásluhu o tuto významnou změnu měl František Josef Gerstner, který se stal jeho prvním ředitelem. Dne 10.XI.1806 bylo tu slavnostně zahájeno vyučování. Toto učiliště nese od roku 1920 název České vysoké učení technické v Praze“.

Na domě čp. 587 v Celetné ulici 36 Praha 1 (na boční stěně na Ovocném trhu) je umístěna pamětní deska s textem:

Na tomto místě bývala
mincovna, kde se razila
česká mince v husitských
dobách a od r. 1539 do r.1784.
Na paměť tisíciletí české
mince.
Numismatická společnost
r.1929

---

Umístění na mapě

---

Další odkazy

• Článek na Wikipedii

Na budově Malostranské radnice čp.21 na Malostranském náměstí 35 Praha 1 Malá Strana je pamětní deska s textem:

„V tomto domě, bývalé radnice Menšího města pražského sepsána byla ve dnech 21 března až 14 května 1575 Česká konfese, v níž se čeští stavové podobojí i bratři sblížili a vymohli 1609 na císaři Rudolfu II. majestát na náboženskou svobodu. Podobojí a bratrští spojili se potom na základě České konfese v Českou církev podobojí. S pomocí Českobratrské církve evang. a dárců opatřila Blahoslavova společnost v Praze roku 1931“.

Ve vstupní chodbě z Hybernské ulice do hlavní haly Masarykova nádraží Hybernská 1014/13 Praha 1 Nové Městoje pamětní deska s textem:

„Touto branou prošlo po roce 1848 statisíce českých žen, mužů a dětí, kteří hledali nový domov na druhém břehu Atlantiku. Jejich památce a podílu na rozvoji amerického kontinentu věnují občané republiky u příležitosti 500. výročí objevení Nového světa. 12.října 1992„

Na severní straně Národního památníku na Vítkově v Praze 3 Žižkově vedle vyhlídkového altánku je v kameni pamětní deska s textem:

„Nepatrná hrstka lidí přemohla spojené řady obrněných, poněvadž byla přesvědčena o své pravdě. Tehdáž byly strany dvě, Evropa a my. A ta Evropa byla bledá, zsinalá a černý prapor s rudým kalichem vlál jí nad hlavou. Vzpomínejte uvědomte si čím jsme tehdáž byli. Tu jdeme mezi mohylami vítězů ale ne po hrobech pobitých“.

• 

•