Nestárnoucí herci

Slavná populární česká loutková postava kluka Hurvínka, zrozeného 26.května 1926 v Plzni, se v roce 2012 dožila osmdesáti šesti let. Když se Hurvajs narodil, to už jeho taťuldovi Spejblovi bylo sedm let. K Hurvínkovým osmdesátinám byla v roce 2006 odhalena na domě čp.919 v Dejvické ulici 38 Praha 6 Bubeneč, kde je teď Divadlo S+H, pamětní deska textem: „Dne 2.května 2006 oslavil v tomto domě své 80.narozeniny Hurvínek. Pamětní  deska byla odhalena na den Prahy 6 dne 4.9.2006“. Obě loutky prodělaly za ta léta mnohé proměny, až se ustálila jejich dnešní podoba. Původně sídlilo Divadlo Spejbla a Hurvínka v Domě hasičů na pražských Vinohradech, ale po roce 1992 se přestěhovalo do Dejvické ulice v Bubenči.  V Domě hasičů byla uvnitř divadla také pamětní deska loutkáře, dramatika a zakladatele divadla Spejbla a Hurvínka Josefa Skupy (1892-1957). Po odstěhování divadla deska kamsi zmizela.


Umístění na mapě :


Další odkazy:

Osamělý hrdina

Rozhodnete li se někdy navštívit nevelký kostelík sv.Klimenta v Kostelní ulici nedaleko vltavského nábřeží v Praze 7 Holešovicích (je přístupný jen každý první čtvrtek v měsíci od 15-17 hodin), neměli byste přehlédnout osamocený hrob hned za bránou v rohu u zdi  bývalého hřbitova, který kostel obklopuje. Je na něm náhrobek s lidově pojatou plastikou rakouského polního myslivce a v jeho dolní části pamětní deska, která dvojjazyčným česko-německým nápisem připomíná hrdinský čin českého vojína v bitvě u Podola za prusko-rakouské války v roce 1866: „Tento statečný hrdina vtrhl dne 26.června 1866 v bitvě u Podola v noci do řeky Jizery a zapálil před blížícím se nepřítelem most. Dne 29.června byl v bitvě u Jičína těžce raněn a do zajetí do Žitavy odvezen Od svého otce do Prahy převezen, podlehl svým ranám 19.října 1866 v stáří 25 roků“. Do hrobu byl později uložen i jeho otec.

DŮM WIEHLŮV – Na domě čp.792 Václavské náměstí 34 Praha 1 Nové Město

Na domě čp.792 Václavské náměstí 34 Praha 1 Nové Město je pamětní deska s textem:

“Wiehlův dům významná neorenesanční architektura, postavená podle projektu arch. Antonína Wiehla v letech 1895-1896. Ornamentální výzdoba fasády podle návrhu Jaroslava Fanty, figurální malby podle kartonů Mikoláše Alše“.

1.9.2012