průvodce po pražských pamětních deskách
Na budově Stavovského divadla na Ovocném trhu Praha 1 Staré Město je pamětní deska s textem:
„Stavovské divadlo postaveno nákladem Františka A.Nostice dle projektu Antonína Haffeneckera a Kašpara H. z Küniglu základní kámen položen 7 července 1781 21.dubna1783 divadlo otevřeno v roce 1859 upraveno arch. Karlem Brustem a v roce 1882 arch. Achille Wolfem v letech 1983-1991 divadlo velkoryse restaurováno“.
18.8.2012
Na domě čp.558 v Celetné ul.12 Praha 1 Staré Město je pamětní deska s textem:
„Palác Hrzánů z Harrasova 1702-1704 údajně navrhl arch. Giovanni Battista Alliprandi“. Pod touto deskou je také pamětní deska rodičů spisovatele Franze Kafky s textem: „Julie a Hermann Kafkovi rodiče Franze Kafky provozovali zde v letech 1906-1912 velkoobchod galanterním a střižním zbožím“.
2.8.2012
Půjdete li se projít po nábřeží na pravém břehu Vltavy od Jiráskova mostu k Národnímu divadlu jistě nepřehlédnete kamennou vodárenskou věž vedle budovy Mánesa, zvanou Štítkovská. Byla zde postavena v letech 1588-1591, když předtím dvě dřevěné věže vyhořely. Věž sloužila jako místní vodárna a rozváděla samospádem vltavskou vodu do kašen a domů na Novém i Starém městě pražském. V roce 1648 byla poškozena střelbou Švédů, jak je možné se dočíst na třech pamětních deskách. O této události hovoří dva česky psané sgrafitové veršované nápisy a jeden latinský na desce z červeného mramoru mezi nimi. Naleznete je na západní straně, která je otočená k ostrovu Žofín. Věž je vysoká 47 metrů a je od své svislé osy vychýlena asi o 115 centimetrů. Je tak nejšikmější věží v Praze.
Pokus o převod starobylých grafitových nápisů do dnešní podoby písma. Levá deska: „Na den svatého Václava starožitnosti mé sláva od Švejdů dvou velkých kusův devadesát štosův trpit jsem musela a již jsem klesat počala“. Pravá deska: „Hle vrchnost moji páni mne dále klesati brání nýbrž dosti velký flastr z vápna a kamene na mé rány položili mne tak neduživou zhojili“. Málo čitelný latinský nápis na věži popisuje obléhání Švédů.
Na pravé straně vstupní brány novoměstské radnice Karlovo nám. 23 Praha 2 Nové Město je pamětní deska s textem:
„Novoměstská radnice Národní kulturní památka. Postavena v 2.polovině 14. a v 1. polovině 15. století, věž z let 1452-56. Po r.1781 přeměněna v soudní budovu v roce 1905 upravena podle původní podoby arch. Kamilem Hilbertem. V době husitského hnutí dne 30.7.1419 došlo v ni k defenestraci novoměstských konšelů. R.1609 konán tu stavovský sněm, jenž donutil císaře Rudolfa II. k potvrzení majestátu za náboženskou svobodu“.
31.7.2012
Šafrán a lev nemají na první pohled nic společného, ale v našem případě k sobě patří. Půjdete li se někdy podívat do Náprstkova muzea na Betlemském náměstí a projdete branou domu u Halánků do dvora můžete si všimnout zvláštní staré desky na ochoze. Je na ní erb Václava Krocína z Drahobejhle (původní jméno Šafránek si přepsal dle tehdejší módy do latiny (crocus – šafrán). V letech 1584-1605 byl pražským primátorem a za zásluhy o obec byl povýšen v roce 1557 císařem Rudolfem II. do vladyckého stavu a roku 1594 do stavu rytířského a v erbu měl lva se šafránovým květem. Václav Krocín koupil v roce 1576 dům na Betlémském náměstí spojil ho s dvěma menšími domy a přestavěl je do podoby renesančního měšťanského obydlí. I když byl koncem 18. stol. ještě upravován, je dnešní dům U Halánků v základě stavebním komplexem z konce 16. st. A právě k přestavbě domu se vztahuje zmíněná deska.
