průvodce po pražských pamětních deskách
Na domě čp.597 v Celetné ulici 13 Praha 1 Staré Město je pamětní deska s textem:
„Caretto-Millesimovský palác do dnešní barokní podoby přestavěn r.1750 s použitím gotických domů pro rodinu Cavriantů. V západní části dochováno románské jádro dvorce. V 19.století bylo v tomto paláci šlechtické kasino“.
26.7.2012
Na domě čp.559 Celetná ul.14 Praha 1 Staré Město je deska s nápisem:
„Opitzův dům Universita Karlova“
a odlitkem pečetě University Karlovy.
26.7.2012
Není to obvyklé a není to ani časté, ale stává se, že najdete pamětní desku i na zdi hřbitova či dokonce na náhrobku. Přestože jsem věděl, že na náhrobku Václava Babinského, „slavného lotra mexického“ jak se zpívalo v jedné trampské písni, pamětní desku nenajdu, vydal jsem se ze zvědavosti do Řep, kde v rohu bývalého vězeňského hřbitova byl Babinský údajně pohřben. Na starém občanském hřbitově upoutají pozornost dva velké balvany. Na bližším je deska s vysvětlujícím sdělením a na druhém pouhý nápis Václav Babinský s daty zesnulého.
Nápis a celou kompozici vypracoval sochař a restaurátor Josef Vitvar v roce 1997. A abyste si nedělali iluze, tak vězte, že Babinský pod tím kamenem vůbec neleží. V roce 2001 se Kriminalistický ústav pokusil pod ním a v jeho okolí nalézt kosterní pozůstatky slavného loupežníka, ale nenalezl ani kostičku. Dá se tedy říci, že jeho pozůstatky mohou ležet kdekoli jinde v této části hřbitova, jenom ne pod tím kamenem. A kromě toho je známo, že Babinský sám přispíval k rozšiřování legend o sobě a v pražských hospodách se rád chlubil „hrdinskými“ skutky, které si vypůjčoval z jiných soudních procesů.
Umístění na mapě
Další odkazy
V inventáři Archivu hlavního města Prahy obsahujícím období 1949-1990 je v kapitole oboru kultury pod číslem 1628 v podskupině 1202-pomníky a pamětní desky-strana 81 záznam, že v roce 1966 byla na domě čp.218 v ulici U Plynárny, Praha 4 – Michle pamětní deska významného českého houslisty a skladatele Jana Kubelíka (1880–1940). Ten svým uměním na šestitisících koncertních vystoupeních nadchl obecenstvo na celém světě a významně se tak zasloužil o propagaci českého hudebního umění. Zatím jsem nezjistil, zda tam deska skutečně byla, či zda a kdy byla sejmuta. Stalo li se tak, nedivil bych se tomu. Pamětní deska takovému umělci na zanedbaném domku s padající omítkou, zazděnými okny a propadající se střechou, jak dnes vypadá Kubelíkův rodný domek, by byla neutuchající ostudou. Na příslušných místech se snad již jednalo i o možném odstranění domku. Zatím tedy nad ním patrně visí otazník.
Umístění na mapě
Další odkazy
Na lesní cestě z Vinoře do Ctěnic v Praze 9 je několik památných dubů vysazených v době selského povstání kolem roku 1773. Připomíná to prostá pamětní deska na jednom z nich, kde je psáno: „Tyto duby jsou chráněny památkovým úřadem. Jsou vysazeny kolem r.1773 v době selského povstání, které vedl Josef Miran rychtář z Přezletic, který to zaplatil životem na šibenici na louce před karlínskou Invalidovnou dne 29.3.1775 „.
Umístění na mapě
Další odkazy