Měsíc: Květen 2013

Pamětní nápis

Vydáte li se na procházku z Malé Strany na Staré Město přes Karlův most, neměli byste z pravé strany mostu přehlédout nápis na bílé stěně jednoho z domů u Karlových lázní. Staročeštinou je na něm napsáno: „Poutníče, postůj na místě, kde zuřivost Švédů za války třicetileté ustáti musela. Čti to na památku všech Čechů, přede všemi ale na památku Měšťanů staroměstských a Študentů, kteří LETA PÁNĚ 1648 na mostě u kříže zbraní v ruce a hustou střelbou z rozstřílené již Věže mostecké a Vodárny útoky Švédů hrdinsky odrazili“.

Snad tento nápis nahradí malou pamětní desku kdesi v ústraní a připomene tuto událost na místě, kde se stala.

Umístění na mapě

PETŘÍNSKÁ ROZHLEDNA – Na temeni kopce Petřín Petřínské sady Praha 1 Malá Strana

Na temeni kopce Petřín Petřínské sady Praha 1 Malá Strana byla pro Zemskou jubilejní výstavu 1891 vystavěna z podnětu Klubu českých turistů volná a pětkrát menší kopie pařížské Eiffelovy věže. Stavba byla zahájena 16.března 1891 a ukončena 20.srpna téhož roku. Po obou stranách vedle vstupních dveří do haly petřínské rozhledny jsou pamětní desky s textem.

Text levé desky:

„Základní údaje o rozhledně na Petříně-Výška I. patra nad podlahou 20’00 m .n.m.-výška II.patra 60’00 m.n.m.–výšková kóta podlahy 324’160 m n.m.-výšková kóta II.patra 384’160 m n.m.-výšková kóta hladiny Vltavy 184,874-rozdíl obou výškových kót 199,286-počet schodů 299-váha železné konstrukce 75.000 kg-šířka základů 300 m²-hloubka základů 11 m²-přípustné zatížení-360 kg na m²-stavba byla schválena magistrátem hl.m.Prahy výnosem ze dne 20.V.1891 č.j. 57384-Obě patra jsou přístupna dvěma od sebe oddělenými schodišti, z nichž jedno slouží pro výstup a druhé pro sestup. Výstup po schodech trvá 4 min.

Text pravé desky:

„Roku 1891 při pořádání Zemské jubilejní výstavy v Praze byla postavena tato rozhledna nákladem a péčí  Družstva rozhledny na Petříně zaps.spol. s r.o. a z pobídky KČT s přispěním hlav.m.Prahy dle návrhů inženýrů Frant.Prášila a Julia Součka Konstrukci zhotovila Mostárna pražská při Českomoravské strojírně v Praze“.

21.5.2013

KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE – Na Strahovském nádvoří 132/1 Praha 1 Hradčany

Na čelní stěně kostela na Strahovském nádvoří 132/1 Praha 1-Hradčany byla pamětní deska s textem:

„Opatský kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěn jako trojlodní basilika s příčnou lodí po pol.12.stol. opraven po požáru v r.1258 a ještě po r.1420. Na přestavbě v l.1600-1605 měl účast Giovanni Battista Bussi. V r.1630 prostor prodloužen a vytvořeno nové průčelí, zanedlouho opět upravované. Po poškození stavby francouzským dělostřeleckým bombar-dováním byla v l.1743-1752 provedena rekonstrukce podle návrhu Anselma Luraga. Nástěnné a nástropní malby vytvořili Jiří Vilém Neunherz, Siard Nosecký, Ignác Raab, Josef Kramolín, oltářní obrazy Michael Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška, František Xaver Palko, sochařskou výzdobu Jan Antonín Quittainer a Ignác František Platzer. V kapli sv.Voršily je hrob sv.Norberta. V r.1787 zde hrál na varhany Wolfgang Amadeus Mozart. V l.1980-1988 byl kostel rekonstruován“.

Při poslední návštěvě Strahovského kláštera 17.5.2013 jsem zjistil, že deska zmizela a zůstal jenom obrys na stěně.

Tajemná busta

Rozhodnete li se někdy navštívit Betlémskou kapli jistě si všimnete, že naproti postranních vstupních dveří do kaple je ve výklenku zdi busta bezvousého a holohlavého muže bez jména. Když mně po prohlídce kaple průvodkyně dovypravovala její podrobnou historii, nedalo mi to a zeptal jsem se, kdože to je zpodobněn na té venkovní bustě. Trochu tajemně se usmála a řekla, že to má být Mistr Jan Hus a busta že je dílem nejmenovaného studenta výtvarné školy.

Trochu mne to překvapilo, protože jsem se nikdy a nikde s takovou podobou Jana Husa nesetkal. Pak jsem se ale v knize „Co v průvodcích o Praze nebývá“ autorky Stanislavy Jarolímkové dočetl, že „Jan Hus byl zřejmě menší zavalité postavy a nenosil vousy – to je jediné, co lze na základě písemných informací říci o jeho vzhledu. Nejvíce prý odpovídají pravdě obrázky otištěné v různých exemplářích německé kroniky Oldřicha z Richenthalu, které byly nakresleny podle předlohy vyhotovené pravděpodobně očitým svědkem Husova soudu a upálení“. Autorka uvádí i některé další indicie pro podobnou podobu M.Jana Husa. Asi se tedy budeme muset rozloučit s představou štíhlého vysokého ztepilého muže s dlouhým vousem, jak ho zpodobnili různí naši umělci v 19.století :

Václav Brožík – zdroj obrázku Wikipedie
Ladislav Šaloun – zdroj obrázku Wikipedie

Umístění na mapě

Další odkazy

KOSTEL SV. VÁCLAVA – Na přední stěně kostela sv.Václava Praha 9 Prosek

Na přední stěně kostela sv.Václava Praha 9 Prosek je pamětní deska s textem:

„Kostel sv. Václava románská trojlodní basilika s presbytářem z 11.stol. upravená po roce 1200 a gotizována roku 1470. Věž z roku 1712 s úpravami 19. a 20.stol. Na hřbitově volně stojící zvonice z roku 1783 a řada cenných náhrobků význačných osobností“.

V roku 2010 byly při východní hřbitovní zdi nainstalovány tři sochy Madon z přírodního kamene (z  mramoru, pískovce a žuly) od sochařky Zuzany Čížkové, současně s tím byly provedeny parkové úpravy okolí kostela.

14.5.2013