průvodce po pražských pamětních deskách
Na domě čp.595 Celetná ul.17 Praha 1 Staré Město je pamětní deska s textem:
„Manhartský palác Poprvé zmiňovaný v pramenech roku 1402. Celý komplex vznikl spojením domů v Celetné a Štupartské ulici, do nynější barokní podoby upraven otcem a synem Kaňkovými kolem roku 1700. Ve dvoře umístěna pískovcová kopie sochy Matyáše Brauna Lehkomyslnost“
Na domě čp.258 na Malostranském náměstí 13 Praha 1 Malá Strana je pamětní deska s textem:
„Lichtenštejnský palác čp.258-III vznikl jako knížecí rezidence v první polovině 17.století spojením několika středověkých domů, které postupně prošly renesančními a barokními přestavbami. V roce 1791 dostal palác u příležitosti korunovace císaře Leopolda II. svou klasicistní podobu. Během let docházelo ke změnám majitelů i funkce paláce /1742 vrchní poštovní úřad, 1850 státní vojenská správa/. V letech 1990-1993 provedl rekonstrukci pro hudební fakultu AMU Metrostav a.s. podle projektu arch. Pavla Kupky“.
Na domě čp 1012 Smetanovo nábřeží 2 Praha 1 Staré Město je pamětní deska s dvojjazyčnýn česko anglickým textem:
„Palác Lažanských vystavěn dle projektu I.Ullmana v letech 1861-63 R.1881 zde otevřena kavárna Slávie“.
Na domě č.4-6 na Ovocném trhu Praha 1 Staré Město je pamětní deska s textem:
„Kolowratský palác postaven koncem 17.století patrně podle plánů Domenica Orsiho při celkové rekonstrukci v l.1985-1991 odkryty a restaurovány původní malované trámové stropy v prvním patře a budova provozně propojena se Stavovským divadlem“.
Na domě čp. 154/III ve Valdštejnské ulici Praha 1 Malá Strana je pamětní deska s textem:
„Kolovratský palác parlament České republiky senát renezančně barokní palác, který v roce 1886 zakoupil hrabě Zdenek Kolowrat Krakovský. Palác zahrnuje starší renesanční a barokní zástavby. Jeho dnešní podoba je dílem přestavby ze sklonku 18.století podle projektu Ignáce Palliardiho. V roce 1920 palác zakoupil Československý stát pro sídlo předsednictva vlády. V září 1938 byl v Zeleném salonku paláce vládě Československé republiky oznámen mnichovský diktát. Po roce 1945 se palác stal sídlem ministerstva informací a později ministerstva kultury“.
