
Na budově pavilonu G2 v areálu Thomayerovy nemocnice Praha 4 Krč je pamětní deska s textem:
„V této budově bylo za nacistické okupace umístěno osm dětí z vypálené obce Lidice. Po válce se postupně vrátily ke svým příbuzným. Nezapomeneme!“

průvodce po pražských pamětních deskách
Na budově pavilonu G2 v areálu Thomayerovy nemocnice Praha 4 Krč je pamětní deska s textem:
„V této budově bylo za nacistické okupace umístěno osm dětí z vypálené obce Lidice. Po válce se postupně vrátily ke svým příbuzným. Nezapomeneme!“
V pasáži domu čp.573 Ovocný trh Praha 1 Staré Město je bronzová pamětní deska s textem:
„Zde stávala kolej královská, která králem Václavem IV. léta Páně MCCCLXXXI byla založena pro mistry svobodných umění ve vysokém učení Pražském. Z nichž nejzasloužilejší bývali jejími probošty. Za proboštství mistra Martina Bacháčka , rektora koleje Karlovy a vynikajícího správce českého školství, přebýval zde v letech MDCIV až MDCVII slavný matematik a hvězdář Jan Kepler, jemuž hostitel v zahradě vížku vystavěl k pozorování hvězd. Po vypuzení mistrů českých z koleje Karlovy léta MDCXXII zrušena je kolej krále Václava a budova její léta MDCCIV trhem do soukromých rukou přešla. Poslední držitelé její manželé Olivovi Alois a Louisa věnovali ji společně s domem na zahradním pozemku směrem k Příkopům vystavěným ke zřízení dětského vychovávacího ústavu čili vychovatelny Olivových, pro niž nákladem obce Pražské v Říčanech léta Páně MDCCCXCVI nádherná budova byla vystavěna“.
V parčíku před severním průčelím Kongresového centra v Praze 4 Pankráci je kamenný památník s deskou a textem v češtině a esperantu:
„Na počest 81.celosvětového kongresu esperanta v roce 1996“
Na budově za kostelem sv.Klimenta na nádvoří Klementina Praha 1 Staré Město je pamětní deska s dvojjazyčným česko anglickým textem:
„Klimatologická měření. Nad tímto místem jsou ve výši 1.patra prováděna pravidelná klimatologická měření. V Klementinu s nimi začal už v polovině 18.století učený jezuita Josef Stepling, zakladatel zdejší hvězdárny. Nepřerušená řada každodenních záznamů sahá až k 1.lednu 1775 a patří k nejstarším v Evropě“.
Na budově kasáren Jiřího z Poděbrad Náměstí republiky na rozhraní Starého a Nového Města pražského je pamětní deska se státním znakem a textem:
„Zde v kasárnách Jiřího z Poděbrad tvořil se I.prap. 2. čs.dobrovolnického pěš.pluku, jako jeden z prvních útvarů dobrovoleckých na domácí půdě, k zajištění obnoveného státu Československé republiky v letech 1918-1919“. Na paměť 30tého výročí v r.1948 zasadilo hist. Sdružení čs.dobrovolců býv. 2 čs.dobrovolnického pěš.pluku“