Na severním okraji Vyšehradských sadů při okraji zdejší akropole je pod úrovní okolního terénu pamětní deska s textem:
„Románský most stavba z poslední třetiny 11.stol z doby vlády prvého českého krále Vratislava 1061-1092 spojoval knížecí a královský okrsek s románskou bazilikou sv.Petra a Pavla“
Na domě starého děkanství v Soběslavově ulici č.1/14 Praha 2 Vyšehrad je pamětní deska s textem:
„Staré děkanství vyšehradské kapituly – barokní stavba z roku 1754 – archeologickým výzkumem zjištěny základy raněrománské baziliky sv.Vavřince z poslední třetiny XI.století – základy starší stavby patrně křížového půdorysu z konce X.století“.
Na postranní stěně budovy Rudolfina na Alšově nábřeží 79/12 Praha 1 Staré Město je pamětní deska s textem:
„V letech 1874-1884 byl postaven Českou spořitelnou dům umění nazvaný Rudolfinum podle návrhu architektů Josefa Zítka a Josefa Šulce pro obrazárnu Společnosti vlasteneckých přátel umění a koncertní síň Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách, dále pro Uměleckoprůmyslové muzeum a konservatoř hudby. V letech 1919-1939 byla budova přestavěna pro Poslaneckou sněmovnu Národního shromáždění Československé republiky podle návrhu architektů Václava Roštlapila a Rudolfa Kříženeckého.V letech 1940-1942 byla část budovy rekonstruována podle návrhu architektů Antonína Engla a Bohumíra Kozáka a do roku 1945 sloužila koncertním účelům německé filharmonie. V roce 1946 byla budova odevzdána opět do českých rukou a stala se sídlem České filharmonie a hudebního školství.V letech 1990-1992 bylo Rudolfinum podle návrhu architekta Karla Pragera obnoveno jako representační stánek české kultury hudební a výtvarné. Rekonstrukci provedla Konstruktiva a atelier Gama“.
Na kostele sv.Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí Praha 8 Karlín je pamětní deska s textem:
„Kostel sv. Cyrila a Metoděje. Novorománská basilika od Karla Rösslera a Ignáce Ullmanna z let 1854-1863. Sochařská výzdoba od Václava Levého a Čeňka Vosmíka. Reliéfní výzdoba vrat podle návrhu Josefa Mánesa. Významný doklad raného historismu na jehož výstavbě se podíleli přední umělci 19.století“.