průvodce po pražských pamětních deskách
Na přední stěně zámku čp.1 Zenklova ul.35 Praha 8 – Libeň je pamětní deska s textem:
„Libeňský zámek původně tvrz zbudovaná před rokem 1608. Přestavěna v zámek, který jeví tři stavební období: nejvýraznější je pozdně barokní přestavba v letech 1769-1770, prováděná podle projektu Jana Prachnera. Uvnitř sál zdobený nástěnnými malbami a kaple vymalovaná barokním malířem Ignácem Raabem. V květnu 1945 zde zasedal Revoluční národní výbor v Praze 8“.
Na zdi vlevo před vstupní branou letohrádku Hvězda v Praze 6 Liboci je pamětní deska s textem:
„V letech 1986-1992 a 1995-2000 proběhla náročná rekonstrukce objektu letohrádku Hvězda pro výstavní a programovou činnost Památníku národního písemnictví, který uchovává významnou část národního kulturního dědictví. Finanční prostředky poskytlo Ministerstvo kultury ČR a Praha 2000-Evropské město kultury. Letohrádek Hvězda byl znovu otevřen pro veřejnost 25.května 2000“.
Na pravé straně vstupní brány je obdobná pamětní deska s textem:
„Letohrádek Hvězda, perla severské renesance, založen habsburským arcivévodou Ferdinandem Tyrolským r.1555, vybudován stavitelem B.Wolmutem a H.Tirolem v již existující nové oboře. Roku 1620 se stal svědkem bitvy na Bílé Hoře, dnešní podoba je dílem architekta P.Janáka z r.1951. Objekt zpřístupněn jako Muzeum Aloise Jiráska a Mikoláše Alše roku 1962 byl i s nedalekým bojištěm prohlášen za národní kulturní památku čs.státu“.
Na budově Lapidária Národního muzea na Výstavišti v Praze 7 Holešovicích je pamětní deska s textem:
„Lapidárium Národního muzea Původně novorenesanční výstavní pavilón, postavený při příležitosti jubilejní výstavy v roce 1891 arch. Antonínem Wiehlem Roku 1907 stavebně upraven arch. Antonínem Hrubým, průčelí vyzdobeno reliéfy a plastikami Generální rekonstrukce budovy proběhla v letech 1987-1991“.
