Den: 21. 10. 2020

KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE PÁNĚ – Na čelní straně kostela na Náměstí Jiřího z Poděbrad 112/19 Praha 3-Vinohrady

Na čelní straně kostela na Náměstí Jiřího z Poděbrad 112/19 Praha 3-Vinohrady je pamětní deska s textem:

„Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně monumentální sálová architektura zbudovaná v letech 1928-32 podle projektu J.Plečnika za spolupráce O.Rottmayera. Sochařská výzdoba v interiéru  od D.Pešana, na průčelí od B.Stefana. Pozoruhodná chrámová stavba antikizujícího pojetí, dominantní na předělu Vinohrad a Žižkova“.

KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE – Na kostele na Strahovském nádvoří 132/1 Praha 1 – Hradčany

Na kostele na Strahovském nádvoří 132/1 Praha 1 – Hradčany je pamětní deska s textem:

„Opatský kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěn jako trojlodní basilika s příčnou lodí po pol.12.stol. opraven po požáru v r.1258 a ještě po r.1420. Na přestavbě v l.1600-1605 měl účast Giovanni Battista Bussi. V r.1630 prostor prodloužen a vytvořeno nové průčelí, zanedlouho opět upravované. Po poškození stavby francouzským dělostřeleckým bombar-dováním byla v l.1743-1752 provedena rekonstrukce podle návrhu Anselma Luraga. Nástěnné a nástropní malby vytvořili Jiří Vilém Neunherz, Siard Nosecký, Ignác Raab, Josef Kramolín, oltářní obrazy Michael Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška, František Xaver Palko, sochařskou výzdobu Jan Antonín Quittainer a Ignác František Platzer. V kapli sv.Voršily je hrob sv.Norberta. V r.1787 zde hrál na varhany Wolfgang Amadeus Mozart. V l.1980-1988 byl kostel rekonstruován“.

Na domě vedle průchodu na nádvoří kláštera a k Památníku národního písemnictví je pamětní deska s textem:

„Premonstrátský klášter založený na Strahově olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem  a českým králem Vladislavem v roce 1140. Románský areál kláštera s kostelem P.Marie vybudovaný v letech 1143-1182, po požáru v roce 1258 zčásti goticky přestavěn. Po roce 1600 postaven při hlavní bráně votivní kostel sv.Rocha /dnes výstavní síň Musaion/ a klášterní kostel renesančně upraven J.B.Bussim. V roce 1627 sem přeneseny z Magdeburku ostatky zakladatele řádu sv.Norberta. Koncem 17.stol. počátek barokizace kláštera. V roce 1671 postaven J.D.Orsim teologický sál knihovny a podle plánu J.B.Matheyho letní refektář. Počátkem 18.stol. vybudován provizoriát /vstupní křídlo/ a nové průčelí kostela. Reprezentační sály a knihovna vyzdobeny freskami S.Noseckého, kostel freskami J.V.Neunhertze a obrazy M.Willmanna, F.X.Palka a I.Raaba. V letech 1783-1794 postavena podle plánu J.A.Kolbeho I.Palliardim nová budova knihovny s filozofickým sálem. Na jeho stropě freska A.F.Maulbertsche Dějiny lidstva“.

KAJETÁNKA – Na Hradčanském náměstí čp.186/1 Praha 1 Hradčany

Na Hradčanském náměstí čp.186/1 Praha 1 Hradčany na kamenném sloupu u kavárny zvané Kajetánka je pamětní deska s textem:

„Historie Kajetánky. Na místě dnešního bistra „Kajetánky“ stávala v 17. a 18.století kaple zasvěcená Panně Marii Einsiedelnské (Einsiedeln je největší poutní místo ve Švýcarsku). Kaple byla postavena v roce 1672 a v ní byla uložena kopie sošky P.Marie z Einsiedeln. Slavnosti posvěcení této kaple se zúčastnil sám císař Leopold I., šlechta a množství věřících. V roce 1783 zrušil císař Josef II. klášter sv.Kajetána na Nerudově ulici a brzo na to byla i kaple předána pražskému magistrátu. Město v roce 1791 nařídilo zboření této kaple. Zůstala z ní jen dvě spodní podlaží a u vchodu do bývalé kaple pískovcový sloup se soškou P.Marie Einsiedlnské. Kaple „Kajetánka“ byla vždy součástí kláštera, který od roku 1860 spravovala kongregace redemptoristů. Objekt „Kajetánky“ byl v roce 1995 vrácen pražské provincii redemptoristů se sídlem na Svaté Hoře u Příbrami a nyní je jeho majetkem“.